Náš deníček z archivu pro rok 2008

Jmenuji se Pella, jsem fenka německého ovčáka a je mi 6 let. Hodně jsem toho prožila, všechno si můžete přečít v archivu, ale nyní již mám konečně svůj stálý domov a svoji hodnou paničku. Moje panička je velmi aktivní, pořád si pro mne vymýšlí nějakou zábavu a já jsem ji za to vděčná. Mám teď krásný život, pořád se u nás něco děje a já nikdy u ničeho nesmím chybět. Přeji hezké počteníčko....

 

PF2008

1. 1. 2008 - Tak jsme zase o rok starší a moudřejší. Na tento den se váže přísloví: "Jak na Nový rok, tak po celý rok!" A proto moje panička rozhodla, že si tento den uděláme hezký. Napřed jsme si trochu zavzpomínali na předešlý rok a moje panička říkala, že to byl vlastně moc dobrý rok a že je ráda, že mě i Letáka má. No, to já si vůbec neumím představit, že bych byla někde jinde než u své paničky. A pak jsme vyrazily na dlouhatánskou procházku okolo celých Kyjí. Bezva jsem si to užila a ještě lepší je, že takových procházek budu mít po celý rok hodně. Aspoň páneček mi to slíbil, a tomu já věřím. A protože platí,  jak na Nový rok, tak po celý rok, byla jsem opravdu celý den vzorná. A ještě jeden zvyk má moje panička. Vždycky na Nový rok jíme k obědu čočku. Někdo říká, že čočka se jí proto, aby se držely peníze, ale moje panička čočku jí proto, aby se nás drželo štěstí. A tak jsem té čočky snědla hned vrchovatou mísu a ještě jsem dojedla i po Letákovi. Tak Vám také přeji celý rok plný štěstí, zdraví a lásky!Embarassed

 

Štěňata Y jeden rok

1. 2. 2008 - Můj milý deníčku, představ si, že moje dětičky už mají jeden rok, a tak jsme to pořádně oslavili. Všech devět dětiček se mi už asi nikdy nesejde dohromady, ale přijela k nám moje nejmilejší holčička Yverka a společně jsme šli za Ywečkem, kterého mám také moc ráda a často se s ním vidím. Ale abych nepředbíhala, hned ráno jsem šla se svou paničkou pro Ywečka, prý ho teď budeme venčit a trošičku s ním trenovat na výstavy, protože jeho rodina jede na dovolenou. S Ywem jsem si to tedy užila, honili jsme se, všechno jsme prošmejdili, ale musím říct, že ten Ywe je tedy poslušný. Moje panička říká, že poslouchá líp než já, ale to já jí stejně nevěřím. Pak si Yweček trochu zatrenoval chůzi a postojovky na výstavu, je to fakt moc pěkný kluk, říká to i moje panička. Ywečka jsme odvedli domů, dostal ode mne dáreček, ale byl tak uhoněný, že si raději šel odpočinout. A my s paničkou jsme se vrátilly domů a za chvilinku k nám přijela Yverka. Yverka je u nás jako doma, moje panička říká, že je to číslo po mně. Yverka dostala od svojí paničky krásný nový předváděcí obojek, tak se s ním pyšnila, od mojí paničky jsme obě dvě dostaly buvolí kosti a hned jsme měly, co dělat. A navíc, Yverčina panička pro nás všechny přivezla ty voňavé žvýkací pruty od býka. Tak to byl tedy den!! A ještě pokračoval, protože jsme šli všichni zase za Ywem a tam byly další dárečky a probíhačky, no prostě paráda. Den jako vymalovaný. Ale deníčku, psst, nikdo to ještě neví, budu prý mít zase štěňátka, apoň moje panička to říkala. Ještě to není jisté, až nám to potvrdí pan doktor na ultrazvuku.Kiss

 

Pochotka

4. 2. 2008 - Tak deníčku, teď už to mohu říct, ty štěňátka opravdu budu mít. Pan doktor nám to dneska potvrdil. Moje panička je celá šťastná a že prý se na ty mimíšky moc těší. Ještě na veterině jsem dostala mou nejoblíbenější pochoutku - voňavý žvýkaci prut od býka. Ale sníst jsem ho mohla až doma. Já jsem to tedy celou dobu věděla, že budu mít mimča, také jsem se pořád starala, abych těm svým dětem přilepšila, ale to bylo pořád - "ty jsi hrozná, Pello, pořád někde něco sbíráš!".. a musela jsem chodit s košíkem - taková potupa! Dokonce to došlo tak daleko, že jsem dostala pěkně vyhubováno, když jsem vyžrala Letákovi jeho skříňku kapsiček a paštiček Whiskas. To byl tedy doma cirkus, ale když ty kocouří mlsky tak voní a já jsem měla chutě.... Tak prý jen aby to všechno dobře dopadlo a byla jsem zdravá já i dětičky. Teď se budu mít fajn, super granulky, hodně procházek a panička mě bude rozmazlovat...Wink

 

Umím se o sebe postarat

2. 3. 2008 - Ahoj deníčku, mám se moc fajn, panička se o mne stará a  opatruje mě jako oko v hlavě. Už za týden se mi narodí dětičky, tak teď je prý pro mne důležité kvalitní krmení (baštím Purinu Pro plan) a dostatek pohybu (každý den jsme několikrát denně na procházkách). Ale já už teď tak moc neběhám, tak se panička přizpůsobuje mému stavu. Zrovna teď o víkendu, bylo moc ošklivo, tak jsme ani venku nebyly, jen jsem pobíhala po zahradě. A aby nebyla nuda, pozvala panička naše kamarádky Ilonky. Upekla koláčky, deníčku to Ti byla vůně. No samozřejmě, to je celá moje panička, chvilku nedávaly pozor a na něco se dívaly v počítači a bašta byla moje! Ale musela jsem pospíchat a pak mě to tlačilo v bříšku, jak jsem to rychle zhltla. Moje panička už rezignovala a ani nenadává, spíš vždycky řekne, zas jsem to zapomněla schovat... Ale představ si, deníčku, dostala jsem pořádně vyhubováno od Ilonky, prý to byly koláčky, které má ráda. Tak na Ilonku mě to tedy mrzí, vždycky je na mě taková hodná a teď takhle. Proč pořád nikdo nechápe, že za to nemohu, štěňátka také chtějí dobrotky....Innocent

 

Pella a Zolla

12. 3. 2008 - Deníčku, už to mám konečně za sebou, bylo to strašné!!! Narodilo se mi jedno štěňátko-holčička, ale ta hrůza. Holka jedna neposlušná, vůbec nechtěla ven, až jsme museli do nemocnice a dělali mě operaci, císařský řez. Holčička je veliká a obě jsme v pořádku. Všichni se divili, že mám jen jedno štěňátko, když jsem tak silná (moje panička říká, že tlustá, protože všechno sežeru), ale je to prostě tak. Já jsem se tedy po té operaci moc dobře necítila, vůbec jsem nevěděla, co se se mnou děje a ta moje panička pořád ke mně dávala tu malou myš a chtěla, abych ji olizovala. Ta myš mi pořád ťapala po bolavém bříšku a já jsem tak chtěla spát... Až ráno mi došlo, že to mrně je vlastně moje holčička, a tak se o ni vzorně starám, už je mi dobře a i to bříško bolí jen trošičku. Ta moje holčička je krásná, všichni říkají, že se mi povedla. Deníčku, teď na Tebe nebudu mít moc času, mateřské povinnosti volají. Tak zas někdy...Smile

 

Kláínovice

10. 4. 2008 - Konečně jsem se dostala na dlouhou procházku. Mojí holčičce už bude měsíc tak  pánečkové usoudili, že je čas vzít mě na výlet. Pro začátek to prý nebudeme přehánět, a tak jsme jeli jen do Klánovického lesa a pak pěšky do Úval. Ale bylo to moc fajn, počasi se povedlo, no prostě jaro už konečně přišlo. Moje malá Zollinka to sama doma zvládla v pohodě a prý až trošku povyroste, bude jezdit s námi. Přece jen jsem po té zimě trošku z formy, tak jsem večer byla ráda, že se mohu natáhnout a prospat. Ale užila jsem si a už se těším na příště.Laughing

 

 

Image

26. 4. 2008 - To moje výletování začíná už konečně být častější. V sobotu jsem zase s mými pánečky vyrazila, však už to také trvalo, moje panička pořád jezdila s mými dětmi Y po výstavách nebo se doma něco učila u počítače. A na mě nezbyl čas!! Ještěže máme toho našeho pánečka, který naplánoval parádní výlet a vytáhl nás ven. Jeli jsme autobusem na Výhledy, potom po Kozích hřbetech do Tichého údolí. To Tiché údolí je nádherné a romantické, ale moc tiché tedy nebylo, protože pořád lítala nějaká letadla a byl randál. Hezky jsme se prošli, pak nás páneček zavedl na kraji Roztok do Koliby, kde jsme seděli v krásném prostředí na břehu rybníčka. Pánečkové u pivka a kafíčka pozorovali malé kačenky a já jsem se krásně rozvalila na sluníčku a užívala si tu pohodu. Sice jsem dělala, že spím, ale zaslechla jsem něco o příštím týdnu a o úžasném výletu, který náš páneček vymyslel. Moc se těším. To je dobře, že už je konečně hezky.Wink

 

Výlet Sázava

6. 7. 2008 - Sláva, tříkrát hurá, konečně jsem se zase dostala na výlet. Ta panička je hrozná, každý vikend samé výstavy, s mrňavkou Zolly lítá po cvičáku a na moje výletování jí čas nezbývá. Ale můj páneček jí to už konečně překazil a naplánoval, že v neděli půjdou na výlet na pouť na Sázavu a já prý půjdu s nimi. Aspoň si prý také něco užiji. Panička se trochu bránila, že si užívám dost, protože každý den jsem aspoň dvě hoďky na procházce, ale páneček rozhodl, a tak jsem jela a byla jsem vzorná. Posázavským Pacifikem jsme sice nejeli, ale aspoň jsme na jízdném ušetřili. Stejně prý to bylo nějaké divné, žádná parní lokomotiva, žádné historické vagony, tak nevím. Prohlédli jsme si sázavský klášter, výstavku starých posázavských řemesel a prošli jsme se údolím kolem Sázavy. I když den předtím hodně pršelo a voda byla kalná, moc ráda jsem se vykoupala Vedro bylo totiž úmorné, teploměr ve městě Sázava ukazoval 35 stupňů. V čekárně na nádraží moje panička vyčerpáním z vedra usnula, a tak jsem ji a naše věci celou dobu hlídala a uhlídala. Jsem prý holka šikovná, je na mě spoleh..Wink 

 

Čekám na jízdenky

10. 7. 2008 - Paráda, zas další výlet. Vyrazili jsme do Řevničova na houby, prý porostou, když teď pršelo. Ale protože tomu moji pánečkové zas tak moc nevěřili, nevzali s sebou ani košík. Na co taky, když nerostly ani prašivky, jen ty žlučáky jsme našli. Tak si aspoň moje panička trhala borůvky a maliny, kterých bylo po lese plno. Možná kvůli ní, že pořád zdržuje, náš páneček trošku zabloudil, ale opravdu jen malinko, a musel změnit plán cesty. Aspoň jsem si užila koupáníčka v krásných rybnících po cestě. Ten závěr cesty byl trošku dobrodružný, když podle mapy jsme měli jít po zelené značce, ale před námi bylo jen rozlehlé obilné pole a značka nikde. Nové Strašecí na dohled a blížil se čas příjezdu našeho vlaku, tak páneček rozhodl, že půjdeme rovnou za nosem, cesta necesta. Všecko dobře dopadlo, nástrahy cesty jsme zvládli a vlak nám neujel. Ještě si panička stačila vyfotit slepice, které se pásly na nádraží v kolejišti. A to tam jezdí i rychlíky!!! Deníčku, já jsem se něco dozvěděla, ale pst, je to tajemství (hlavně pro Zolly). V neděli všichni odjíždíme na psí tábor do Kácova a budou tam i moje starší dětičky Yverka a Yweček. Tak už se nemohu dočkat a až se vrátím, všechno Ti budu povídat.Laughing

 

Image

13.7.-26.7.2008 - Tak jsem se dočkala a odjeli jsme všichni na dovolenou na psí tábor do Kácova na Sázavě. Nejdřív byla moje panička nervozní, že prý to všechno nezabalí, ale povedlo se, a tak jsme konečně odjeli směr Kácov. Lucka od Ywečka je moc hodná, že nás vzala autem, protože jsme měli zavazadel jak na konec světa. V Kácově jsme bydleli na cvičáku, pejskové v kotcích, jejich pánečkové většinou ve stanech a někteří (i moje panička) v klubovně v podkroví na matracích. Bylo to tam super, velká smečka psů, hodně dětí i dospělých. Ale všechno bylo v pohodě, my pejskové jsme se neprali, takže jsme se mohli venčit dohromady, dětičky nezlobily a dospělí pořád něco vymýšleli, aby byla zábava. Dost se cvičilo, stopy, poslušnost i obrany, ale hlavně se připravovalo na podzimní výstavní sezonu  (mě se to moc netýkalo, protože prý už všechno umím), tak jsem se jenom honila po loukách a koupala se v Sázavě. Zato malá Zolly už začala cvičit - každý den stopičku, trochu poslušnost a chodila i na obranu a do výstavního kruhu. Moje panička ji chválí, že je moc šikovná, bodejť by ne, je to moje dcera a já jsem také holka šikovná. Stala jsem se vůdkyní naší smečky, moje panička říkala, že neví, kde se to ve mně vzalo. Já sama vlastně také nevím, ale jedna mladá fenka pořád dorážela na moji Yverku, asi Yverce chtěla ukázat, že má navrch. Když už to trvalo chvíli a Yverka z toho byla nešťastná, tak jsem té drzé holce řekla něco o slušném chování. Pak už byl ve smečce pořádek, všichni mě pochválili a já jsem se cítila na vrcholu blaha. Pořád se něco dělo, i když počasí nebylo úplně ideální, nikdo se nenudil. Chodili jsme na výlety, děti byly jezdit na koních v nedaleké vesnici Licoměrsko, opékalo se prase (i my pejskové jsme si pochutnali), pořád se hrály nějaké hry a také byla soutěž pro děti. Ale ze všecho nejlepší byla ta úžasná volnost, nekonečné honění po loukách a cachtání v Sázavě. Dva týdny nám uběhly jako voda, ale prý příští rok pojedeme znovu a dokonce tábor bude zakončen zkouškami z výkonu, tak bude mít moje Zollča co dělat. Už se s

strašně těším.Smile

 

Image

5.10.2008 - Ahoj deníčku, dlouho jsem se odmlčela, ale ne proto, že by se u nás nic nedělo. Prostě jsem čekala štěňátka a moje panička nechtěla dopředu nic prozrazovat, prý aby to nezakřikla. Teď už jsou moje miminka na světě, mám sedm dětiček, šest psích kluků a jednu holčičku. Děti mi tedy daly zabrat, zase jsme musely jet do nemocnice a tam se o mě postarala moc hodná a šikovná paní doktorka. Nakonec přes všechnu snahu mě zase čekal císařský řez, ale všech sedm dětiček i já jsme úplně v pořádku. Panička říkala, že už to byla moje úplně poslední štěňátka, že si dál už budu užívat výletů a všech radostí, které se u nás pořád dějí. Mám ty svoje dětičky moc ráda, ale přece jen už je to na mě trošku dost, tak si ráda odpočinu. Teď ještě odchovám z těch mých malých myšiček pořádné hafany a pak už žádné starosti...Smile

 

Pella řádí

20.10.2008 - Tak prý jsem zas něco provedla! To tedy já ne, ale spíš ta moje panička by se měla zamyslet. Klidně si odjela do Brna, prý na výstavu s Yverkou, a nás s Zolly a se štěňátky nechala doma. Prý to bude v pohodě, celý den bude u nás paniččina dcera s manželem a Lilčou a přijde i náš Aleš, tak se o mě postarají. Jó postarají, celý den pracovali, pořád něco stěhovali a vyklízeli a mě si nikdo nevšiml. Panička sice něco říkala o tom, že teď u nás bude Lilča s rodiči bydlet, a tak si musí byt nahoře upravit, ale to jsem netušila, že ona si klidně odjede a nás tam nechá samotné. No, ale pomstila jsem se jí, ha, ha. Mladí pánečkové nedávali pozor, tak jsem nejdřív rozkousala Lilče dudlík a vypila mlíčko, pak jsem jí snědla bonbony. Tos měl, deníčku, vidět, jak koukala, že má prázdný pytlík. Nemá nic nechávat u mě na dece. A pak mi teprve začaly hody! Na stole zůstaly ležet tři krabice s pizzou, sice jsem stihla sníst jen dvě, ale byly dobré, jedna tuňáková a jedna se šunkou a sýrem. Ti lidé se ale mají!! Později odpoledne pánečkové na stole nechali koláč, tak to se mi také podařilo, a jak jsem si stáhla dolů celou igelitku, vypadl na mě ještě balíček šunkového salámu. Pak v tašce byla ještě obálka, tak jsem ji také ochutnala, ale nic k jídlu, prý DVD s pohádkou pro malou Lilču. No a na závěr mi Lilča přinesla celou dozu piškotků, tak to jsem také snědla. Pravda, trochu mi chtěla pomáhat Zolly, ale zavrčela jsem na ni zle, tak poslechla a jen závistivě pokukovala. Musela jsem všem ukázat, kdo bude v našem domě pánem. Ať vidí, že já nejsem žádné béčko!!Wink

 

Vánoce 2008

24.12.2008 - Ahoj deníčku, omlouvám se, že jsem Tě tak trochu zanedbávala, ale pro samé výstavy a cvičení s Zollou nebyl prostě čas. Ale ne, že by se u nás nic nedělo, to se děje pořád. Tak předně, teď s námi bydlí naši mladí s malou Lilčou, tak je o zábavu postaráno. Lilča s námi a s babičkou (to je naše panička) chodí na procházky a moje panička se směje, že Lilča toho ještě moc nenamluví, ale povelovou techniku má už zmáknutou. Ona drezúruje hlavně Zollu, ta je taková ochotná, zato já, když nechci, tak prostě neslyším. Zato na baštu slyším znamenitě. Od Lilči dostáváme pořád nějaké dobroty, občas to sice z její strany není tak úplně dobrovolné, ale ona má samé dobrůtky a nehlídá si je. Její maminka se trochu zlobí, že ta holka to všechno jídlo nosí těm psům, ale pro nás je to fakt super.

Chvíli před vánoci se nám stalo něco velmi smutného. Umřel nám kocourek Letáček. Nastydl a onemocněl s ledvinami. Bylo to s ním velmi vážné, paní doktorka mu moc šance nedávala, ale moje panička velmi chtěla Letáčka udržet naživu. A tak s ním každý den chodila na infuze a velmi se o něj starala, ale příroda byla silnější a Letáček to nezvládl. Teď už je mu dobře, určitě se raduje s ostatními číčami v kočičím nebíčku, ale nám je po něm moc smutno a chybí nám. Ale říkala naše panička, že se třeba najde nějaký kocourek bez domova a možná se bude chtít přidat do naší smečky a bude zase dobře. Tyto vánoce jsme strávili bez Letáčka a chyběl nám.

Vánoce, to já už znám moc dobře a těším se na ně. Je vždycky taková pohoda a spoustu času na nás pejsky. Jako každý rok jsme si s Zollčou u stromečku sbaštili rybí polívčičku, Zolly se cpala jako nezavřená, zato já jsem už pokukovala, abych byla první u stromečku a neunikla mi žádná dobrůtka. Zolly je ještě hloupá, kontrolovala postupně všechny balíčky a hračky, ale to já jsem stihla všechny mlsky sesbírat a odněst si je na pelíšek. Ale stejně mi to nebylo moc platné, panička ty dobrůtky rozdělila pro nás obě. To se jeden člověku nezavděčí, takový krásný balíček jsem si našla a hned s ním do pelíšku a už jsem začala rozbalovat, jak říká moje panička cupovat. A hned byl křik, že prý je to dáreček poničky, prý poukázka na nové nádobí. Letos jsme dostali pod stromeček dárečky až z Kanady. Jedna naše kamarádka, která sleduje naše stránečky na internetu, nám těsně před vánoci poslala balíček s úžasnými hračkami. Paní Alenko, moc Vám i Vašemu Jasperovi děkujeme a těšíme se, až se k nám zjara přijedete podívat. Vánoční svátky jsme strávili v pohodě tak, jak to pejskové mají nejradši, spousty procházek a probíhaček se psími kámoši. A tak skončil starý rok a začal rok nový. Tak hodně štěstí.Embarassed

 

Zpět na náš deníček