Zase jsme byli na výstavě. My všichni tři Ataláci jsme jeli až do Olomouce na Národní výstavu. Dopadli jsme dobře, Yverka svoji třídu vyhrála, Yweček skončil druhý a já jsem obsadila třetí místo. Jenže jsem z té výstavy taková celá rozhozená, protože naše panička se moc zlobila a říkala, že takovou výstavu ještě nezažila a že prý už do Olomouce nikdy nepojedeme. Tak nejdřív, místo aby se panička věnovala mně a připravila mě na nástup do kruhu, lítala po všech možných kancelářích a sháněla naše doklady, protože jí v kruhu řekli, že nemáme výstavu zaplacenou, což byl samozřejmě nesmysl, ale ty nervy než se to všechno dohledalo. A totéž se stalo i paničce Ywečka i mnoha dalším vystavovatelům. Výstava se odehrávala v hale, kruhy byly opravdu miniaturní a navíc, všude kolem bylo plno lidí a klecí s pejsky jiných plemen. Pro ty klece se nedalo do kruhu ani vejít.
My ovčáci potřebujeme pořádný prostor, abychom se ukázali v pohybu, a tady to vlastně ani nešlo. Když nás osm fenek nastoupilo do třídy dorostu, kruh se ani nemohl rozejít a tlačily jsme se za sebou. Ale nevadí, pan rozhodčí profesionálně situaci zvládal. A pak se stalo, že Yverka vyhrála svoji třídu a měla dostat titul CAC, protože tak to bylo napsáno v propozicích a kvůli tomu jsme vlastně takovou dálku jeli. Jenže vedení výstavy rozhodlo, že ve třídě dospívajících se u NO tituly zadávat nesmí, protože to odporuje výstavnímu řádu. A proč to tedy nenapsali do propozic rovnou, byli bychom si ušetříli dlouhou a náročnou cestu a hodně peněz. Týkalo se to i Ywečka, který skončil druhý a měl získat titul res.CAC, no a nic. Naše panička byla moc rozzlobená, hned šla do výstavní kanceláře, ale stejně se nic nevyřídilo, i když tam chybu sice po dlouhém a ne zrovna klidném dohadování přiznali, na situaci to nic nezměnilo. A nebyli jsme to jen my, kdo se u německých ovčáků ve výstavní kanceláři dohadoval, nakonec zůstal všem jen pocit promarněného dne a neprofesionálně připravené výstavy.
K dovršení všeho, naše paničky na výstavách vždy nakupují pro nás pejsky různé výcvikové pomůcky a speciální vitamíny, což se dá koupit jen na takovýchto výstavách, ale zde bylo jen množství stánků s občerstvením a různými věcmi pro lidi, ale pro nás pejsky skoro nic!!!
Tak příště do Olomouce nikdy více. 🙁
