Ahoj, jsme zase o kousek starší, větší a hlavně hodně, hodně akční, nejvíc tedy v noci – Péťa nám říká malí upíři. Za to ale můžou ta vedra přes den. Čas utíká jako voda a je nám už šest týdnů. Přišel čas další dávky pasty na odčervení, to už známe a víme, že je to dobrota. Péťa pro nás pořád něco vymýšlí a my se učíme a poznáváme. Například dnes nám připravila „bazének“, prý je vedro, tak můžeme řádit ve vodě. Zatím jsme cachtání ve vodě ještě na chuť nepřišli, ale učíme se rychle. Také už oba dva reagujeme na jméno a na zavolání rychle přibíháme. Péťa s Maruškou a Lindou to na nás vymyslely dobře, jsme Jazz a Jessy, a tak oba přibíháme na Jes(z)ííí. Přišla nám návštěva, Irenka s sebou přivedla svého Dantíka (Dante Plavská růže), což je vlastně strýc naší mamky Galinky, takže také i náš. Dantík je nádherný pes, tmavě vlkošedý a dlouhostrstý. Jeho chlupy, zvláště bohatý ocas, zajímaly hlavně Jazzíka. Ale Danťa z toho moc radost neměl, a tak se raději držel stranou, prý abychom ho neotravovali. No, nevadí, i tak máme pořád co dělat. Na zahradě Jessy objevila velikánského plyšového psa, vůbec se ho nebála a během chvilky jsme s ním zápasili oba. Samozřejmě, že jsme ho přeprali. Pes ležel v košíku, a co myslíte, že napadlo Péťu? Prý nás také v tom košíku vyfotí, abychom byli chvíli roztomilí. Nějaké fotky se povedly, aspoň to Péťa říkala. Na závěr našeho akčního odpoledne jsme ještě každý dostali od Marušky pískací hračku, Jazzík kohouta a Jessy kachnu. To bylo radosti! Ale nejen pro nás, největší zálusk na pískací drůbež si dělala naše mamka Galinka. Naše rušné odpoledne skončilo až dlouho po osmé hodině večerní, kdy jsme oba totálně odpadli a usnuli jsme. Hádejte, kde jinde, než v našich oblíbených rajčatech. Přejeme krásnou dobrou noc.
Za foto děkujeme Irence
