Tak jsem si vlastně vzpomněla, že jsem vám neřekla, že panička mi říká moc hezky Nessinka nebo Nessie, Henessy jsem jen, když zlobím, a to hlavně, když nechci hned přijít při přivolání. Už jsem si na to zvykla, je to takový přísný ton, jako když bičem práskne. Panička na mě vymyslela dost vychytávek, abych prý už nebyla taková neposlucha a darebnice. Panička říkala, že si uvědomuje, že je to její vina, prý mě málo zaměstnává a nechává mě růst jako dříví v lese, tedy ve smečce. I když jsme s babičkou Pellčou a mamkou Zolly žily s paničkou v domku a na zahradě, přesto jsem se chovala jako smečkový kotcový pes. Ale už je všechno jinak.
S paničkou jsem začala chodit na procházky i sama bez smečky a vždy, když jsem se někde zapomněla, panička se mi schovala. Ta hra mě začala bavit zvlášť, když po nalezení paničky jsem dostala odměnku a velkou pochvalu. Ale jednou to fakt už bylo vážné. Zase jsem se někde zdejchla v lese a při návratu panička nikde a fakt jsem ji ani necítila. Tak jsem lítala tam a zase zpátky po lese moc a moc dlouho. Už jsem se ani nestarala o zajíce a bažanty. A to jsem vůbec nevěděla, že panička mě celou dobu pozoruje ze svého úkrytu. Foukal pro ni příznivý vítr, který pach odnášel pryč. Nakonec jsem paničku našla, proběhala jsem celý lesík a pach jsem zachytila až nahoře a pak už to šlo samo. Panička si seděla pěkně v pohodě v příkopě kousek od cesty a říkala, že prý mi to trvalo celou věčnost. Pochvalu a odměnku jsem dostala a po celý zbytek cesty jsem se od paničky ani nehnula, jednak jsem se bála, že se zase ztratí, a také už mě bolela nemocná noha. Od té doby si paničku hlídám a utíkám minimálně. Při procházkách máme celou řadu zábav a také nějakou tu poslušnost, a já dávám pozor, abych náhodou o něco nepřišla. Také jsem pobrala trochu rozumu a je mi jasné, že chytit zajíce, natož pak bažanta nemám šanci. I když se někdy nechám zlákat, po krátké chvíli se na povel vždy vrátím.
I s tím kramařením a škoděním doma jsem zmoudřela, a moje panička pochopila, že vše musí důkladně schovat, aby mě nic nelákalo. Také při odchodu paničky dostávám vždy nějakou trvanlivou mlsku, aby mi zábava co nejdéle vydržela. A tak pomalu dospívám v rozumnou a příjemnou společnici.
