Tak mám zase další zážitky. V Dolních Počernicích, kde se mojí paničce moc líbí, pořádali jako každoročně Babí léto v zámeckém parku.
Moje panička tam chodí každý rok, ale já jsem tam byla poprvé. Abych z toho prý také něco měla, šli jsme pěšky kolem rybníka V pískovně, kterému panička říká V pravěku. Bylo teplo, tak jsem se krásně vykoupala a vyválela na louce, dobře jsem se prolítala a všechno prošmejdila. Ale pak už jsem musela jít jen na vodítku. Byli jsme se podívat na závody koníčků v parkuru, prošli jsme se starou částí Počernic a pak jsme zamířili do zámeckého parku na slavnosti. Tam bylo plno lidí, dětiček i pejsků a všichni se výborně bavili. Po celém parku se pořádaly různé atrakce pro děti, rytířská klání, ve všech nově opravených zámeckých staveních byly vystaveny obrazy, fotografie a současné i historické ruční práce.
V centru parku je citlivě opraven amfiteátr, kde probíhaly koncerty zpěváků a skupin, jak pěveckých, tak tanečních. Ale mě se nejvíc líbilo v té velké frontě, kde všichni čekali na dobrůtky a nejvíc na to pečené prasátko. Mám to ale štěstí, vždycky dostanu něco dobrého na zub. Tentokrát mi pán, který se staral o opékání počernických klobásek, dal jednu celou, a to už předtím jsem od malé holčičky vyžebrala koušek chlebíka. Panička mi potom říkala: No vidíš, Pello, asi vypadáme, jako když nedostáváš nic k jídlu. Moji pánečkové si také objednali počernickou klobásku a pivko, a mě už nic nedali. Ale stejně, když se moje panička nedívala a povídala si, stáhla jsem si z tácku aspoň kousek chleba. Musím se o sebe postarat, když od ní nic nekápne!
Ještě jsme se prošli po hrázi nově vyčištěného a upraveného rybníka, stavili jsme se u totemu na velkém buřtopeku a pak, protože už bylo hodně hodin a začalo se stmívat, museli jsme se vrátit domů.
Deníčku, já jsem teď tak šťastná a spokojená. 🙂
